Jak pastovat med
O takzvaném pastovaném medu již slyšel snad každý, jeho jemnost je vychválena ve všech koutech světa a příprava není až tak složitá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Takže jak na to? Základní surovinou je prvotřídní květový med, na pár desítek kg medu stačí vrtačka, pokud toho bude přeci jen trochu víc, tak je vhodné povolat pomocníka v podobě speciálního pastovacího přístroje…
Příprava před pastováním
Med je dobré přecedit přes uhelonové síto, protože obzláště v pastovém medu je každá drobná nečistota hodně vidět.
Na pastování je nejvhodnější květový med s obsahem vody do 18 %. Při vyšším obsahu vody může med začít kvasit i v pastové podobě.
Naočkování
Vmíchání tzv. startéru (dříve napastovaného medu) provádíme při pokojové teplotě okolo 25 °C tak, aby došlo k důkladnému propojení. Po naočkování se musí začít med okamžitě chladit, samotné míchání by mělo probíhat za teploty 14-16 °C.
A očkovací poměr? Na třicet kilo tekutého medu maximálně kilogram pastovitého medu z poslední „sklizně“.
Pastovací hranol
Konzistence medu skoro zabraňuje tomu, abyste prováděli pastování ručně, tedy pokud se nehodláte brzy udřít k smrti. Naštěstí existuje řada užitečných pomocníků, třeba pastovací hranol umístěný na elektrické vrtačce. Nezapomeňte, že med je ideální zpracovat co nejdříve poté, co byl vytočen z plástu. Varianta B bude trochu časově náročnější, med je třeba rozpustit při zhruba pětačtyřicetistupňové teplotě, a to samozřejmě chvilku potrvá.
Pravda, hranol upnutý do elektrické vrtačky vyžaduje příkon přes 500 W, ale za dvě nebo tři minuty bude hotovo a k práci se můžete dostat zase až za několik hodin. Míchat by se ideálně mělo dvakrát denně. Ve finále tak náklady na spotřebu elektřiny nebudou nijak vysoké. Pokud ale oplýváte značnou fyzickou silou (nebo vám dřina tak nějak nevadí), je možné přistoupit i ke klasickému mechanickému míchání.
Pastovací zařízení
Zařízení na pastování medu usnadňuje práci velkovčelařům. Vždy je nerezové konstrukce s výkoným motorem napojeným na míchací spirálu. Proces automatického pastování je nastavitelný, ale většinou probíhá tak, že po každých 15 minutách míchání následuje hodinová přestávka.
Kdy je hotovo?
Sametové až perleťové zbarvení je jasné znamení, že med je již vhodné začít stáčet do skleniček. Správné napastovaný med svou konzistencí připomíná máslo. Po přejetí kuchyňskou lžící po jeho povrchu se vzniklý žlábek zatahuje jen velmi pozvolna.
Z nerezové nádoby jej můžeme klidně hned začít stáčet do sklenic připravených k finálnímu prodeji. Skladujeme jej pak při teplotě do dvaceti stupňů Celsia bez přístupu slunečního svitu, až do doby, než přistoupíme k finálnímu prodeji. Takže dobrou chuť!