Mýty ve včelařství
Smíšený med – včelař smíchal více druhů medu
NE
Smíšený med je směsí medů květových (nektarových) a medů medovicových. O smíchání se ovšem nepostaral včelař, ale samotné včely, které přinesly současně nektar z květů a medovici. Více informací: smíšený med
Kvalitní med je stále tekutý a čirý
NE
Přirozenou vlastností medu je krystalizace (někdy nesprávně nazývaná cukernatění) a je známkou kvality medu. Více informací: proč med krystalizuje
Čím tmavší tím lepší
NE
Barva medu nemá s kvalitou nic společného. Med má obrovskou škálu barev, světlejší medy jsou květové, tmavší medovicové.
Lesní med je nejlepší
NE
Spotřebitelé si pod slovem „lesní“ často představují tmavý medovicový med. Takové označení je matoucí, protože z lesních stanovišť může být med i světlý květový. Více informací: lesní med neexistuje
Med se nemůže zkazit
NE
Pokud má med větší obsah vody, může začít kvasit. Také časem a v závislosti na teplotě mizí aktivita enzymů. Více informací: zkvašený med, jak správně skladovat med
Včelař který krmí cukrem falšuje med
NE
Krmení cukrem se provádí až po posledním medobraní jako náhrada za odebraný med. Dokonce včely na řepném cukru přezimují lépe než na medovicovém medu s podílem melecitózy. Na jaře se zbývající zásoby odeberou, takže v žádném případě nemůže dojít k přimíchání cukru do vytočeného medu.
Všechny včely medonosné mají žihadlo
NE
Žihadlo mají jen dělnice a matka, trubci ne. Matka může výjímečně včelaře bodnout při neopatrné manipulaci. Naopak trubce můžete vzít s klidem do ruky.
Včelí jed obsahuje kyselinu mravenčí
NE
Mezi lidmi se traduje, že včelí jed obsahuje kyselinu mravenčí. Ta ovšem ve včelím jedu není obsažena ani v minimálním množství. Více informací: co obsahuje včelí jed
Včely poznají svého včelaře
NE
Mnoho lidí se domnívá, že včely svého včelaře poznají. Není to pravda. Ve včelstvu jich je v době největšího rozvoje několik desítek tisíc a denně se obměňují. Včelař se pouze naučil všem zákonitostem, které mají vliv na chování včel.
Albert Einstein řekl: „Když vymřou včely, lidstvu budou zbývat jen čtyři roky života“
NE
Není znám žádný zdroj nebo odkaz na citát, který by dokazoval spojitost s Albertem Einsteinem. Bohužel tento mýtus stále dokola přepisují i seriózní autoři a média. Výrok pravděpodobně pochází od belgického spisovatele Maurice Maeterlincka z roku 1901 z knihy „The Life of the Bee“. Napsal to jen trochu jinak: „...více než sto tisíc druhů rostlin by vymizelo, kdyby je nenavštěvovaly včely – a možná dokonce naše civilizace.“ (zdroj)
