Med při cukrovce – ano, či ne?

Cukrovka neboli diabetes mellitus je chronické nevyléčitelné onemocnění, které je spojeno se špatnou kvalitou života, kardiovaskulárními komplikacemi (postihující cévy a srdce) a zvýšenou úmrtností. Onemocnění je charakteristické buď absolutním či relativním nedostatkem inzulinu. Inzulin je hormon, který snižuje hladinu krevního cukru, tzv. glykemii.

Statistiky ukazují, že globální výskyt stále roste v nezmenšené míře a diabetes se tak stává civilizační chorobou. To je pro veřejné zdraví vzhledem k jeho sociální a ekonomické zátěži velmi negativní faktor. Diabetes se dělí na dva základní typy a to 1. a 2. typ. Ani jeden nemá žádnou známou příčinu. Existují pouze domnělé faktory – genetické, sociální a environmentální, které by vznik mohly podporovat. V ČR trpí diabetem 861 647 jedinců (k roku 2013).  

Diabetes mellitus 1. typu

Rozvíjí se vždy na podkladě genetické predispozice, ale faktorů pro jeho vznik může být více. Nejčastějším spouštěčem jsou virové infekce. Dochází k absolutnímu nedostatku inzulinu v buňkách. Tento typ diabetu je závislý na celoživotní aplikaci inzulinu v syntetické formě. Pacient musí dále dodržovat opatření jako je úprava životního stylu, individuální dietní režim, nekouřit a mít přiměřenou fyzickou zátěž. Nemocný by měl docházet pravidelně na kontroly do diabetické poradny a podstupovat pravidelná vyšetření dolních končetin a očního pozadí, jelikož nedostatkem inzulinu trpí cévy v těchto místech. Tímto typem trpí v ČR 58 901 osob, což činí 6,8% z celkového počtu diabetiků (k roku 2013).

Diabetes mellitus 2. typu

Jedná se o relativní nedostatek inzulinu. Dochází k poruše sekrece inzulinu a k rezistenci na inzulin. Z toho vyplývá, že inzulin se tvoří, ale je ho málo a buňky jsou k němu rezistentní. Tento typ postihuje především osoby s nezdravým životním stylem (s nadváhou až obézních). Není podmíněn geneticky. Tento typ probíhá dlouhá léta skrytě. Typicky se projeví únavou, hubnutím, nadměrnou žíznivostí a častým močením. Tento typ není závislý na aplikaci inzulinem. Léčba spočívá v dodržování dietních opatření, změny životního stylu jako je životospráva, fyzická aktivita, nekouřit atd. V nejtěžších případech dochází k farmakologické léčbě pomocí perorálních antidiabetik (PAD). Výskyt diabetu v ČR činí 789 900 jedinců, což odpovídá 91,7 % z celkového počtu diabetiků (k roku 2013).

Léčba cukrovky

V současné době zahrnuje léčba přiměřenou fyzickou aktivitu, zdravou výživu nebo podávání anti-diabetických léků a/nebo inzulínu. Tyto prostředky jsou nákladné a v některých případech nejsou snadno dostupné. V důsledku těchto omezení se velké procento populace uchyluje k alternativním přístupům, jako je použití rostlinných přípravků, potravinových doplňků nebo jiných přírodních produktů, jako je například i med.

Včelí produkty při cukrovce

Med je přírodní látka produkovaná včelami z nektaru. V posledních několika letech převládá zvýšený zájem o terapeutické využití medu. Je to způsobeno především kvůli důkazům, které prokazují zdravotně příznivé účinky medu při léčbě různých chorobných stavů, včetně diabetu mellitu. Výhodou medu je jeho dostupnost a finanční nenáročnost. Hlavním cílem léčby diabetu mellitu je udržení optimální glykemie (hladina cukru v krvi). Výzkumy ukazují, že pravidelná konzumace medu diabetikem udržuje glykemii v relativně optimální hodnotě. Dále také zvyšuje antioxidační ochranu a snižuje oxidační poškození buněk. Pacienti, kteří trpí diabetem, jsou ohroženi dalšími různými komplikacemi, kam patří například hypertenze (vysoký krevní tlak). Studie ukazují, že i toto riziko med snižuje asi o polovinu. Do výzkumů byl použit tzv. Tualang med, což je med pocházející z Malajsie, kterému se přezdívá mnohokvěté zlato džungle. Další med, jehož účinky byly zkoumány je Manuka med (z Nového Zélandu a Austrálie), který vykazuje účinky podobné, ale o něco slabší.

Do opozice proti blahodárným účinkům medu se staví někteří odborníci, kteří tvrdí, že studie nejsou úplně relevantní, z toho důvodu, že se neví, zda každý med má tyto vlastnosti. Vyplývají otázky, zda by medy, vzniklé v jiných částech světa mohly mít stejné vlastnosti. V současných studiích tyto poznatky chybí. Někteří odborníci se domnívají, že i jiné druhy medu budou mít stejné vlastnosti.

Onemocnění diabetem s sebou nese řadu komplikací, mezi které patří zhoršená hojivost ran. Jednou z nejčastějších komplikací je tzv. diabetická noha (syndrom diabetické nohy). Jedná se o destrukci a defekty tkání dolních končetin. Vzniká v důsledku postižení mikro a později makro cév a nervů. Příčinou je nejčastěji ischemie dolních končetin, což je postupné uzavírání tepen bez přívodu živin a odvádění zplodin. Jeden z alternativních způsobů jak předcházet diabetické noze nebo ji zhojit jsou zábaly z pasty, skládající se z medu, propolisu a myrhy. Bylo prokázáno, že tato pasta má protizánětlivý, hojící a regenerační účinek. Je však důležité o dolní končetiny pečovat preventivně, jelikož účinek pasty se snižuje s tím, jak je defekt rozšířený.

Každopádně díky těmto studiím a výzkumům se posouvá léčba diabetu mellitu dopředu. Posílily se léčebné vyhlídky na toto onemocnění. Med obsahuje mnoho vitamínu C a E, které mohou mít spolu s antidiabetickými léky blahodárný vliv na toto onemocnění. Pokud bude glykemie udržována v optimálních hodnotách, může med snížit nebo oddálit mikro-cévní komplikace, které jsou jedny z nejhorších při tomto onemocnění. Je zřejmé, že pro další postupy je třeba provést další studie a výzkumné práce.