Význam opylování

Snad každý z nás se procházel pod rozkvetlou lípou a poslouchal rytmické bzučení včel. Opylování má svůj dlouhodobý význam, nebýt jej, zemědělství po celém světě přestane prosperovat a většina rostlin se nebude moci adekvátně rozmnožovat. Zkrátka a dobře, bez včel – a opylování – by prostě nebyl možný život tak, jak jej známe dnes. Přinejmenším by došlo k poklesu produkce různých plodin. To ale nyní ponechme stranou a pojďme si povědět, proč je opylování tak důležité…

Opylování se netýká jen včel

Část rostlin je samosprašná a opyluje se sama, do této rodiny patří třeba kukuřice, pšenice, žito, oves nebo líska a ořešák vlašský. Čtyři pětiny rostlin ale musí opylovat hmyz, nejčastěji jde o práci v podání včely medonosné. Právě sem patří ovocné dřeviny, ale také malina, ostružina, řepka, jetel nebo dýně a mrkev.

V běžném úlu může být na desítky tisíc poctivých dělnic, které pyl používají jako zdroj bílkovin pro své juniory. Klasické včelstvo využije ročně až třicet kilogramů pylu, aby odchovalo další generaci a současně nehladovělo. Pokud bude řeč o takzvaném „cíleném opylování“, tedy umístění včelího úlu nedaleko některých rostlin za účelem zvýšení výnosů, zajímavých výsledků se dočkají hlavně majitelé hrušní. V závěsu jsou pak pěstitelé švestky nebo jabloně, kde se výnos může zvýšit několikanásobně.

Opylování je sice práce hlavně pro včely, ale je pravdou, že se jej účastní i další druhy hmyzu, zmínit můžeme třeba přičinlivé čmeláky nebo motýly. Aktivně se na něm podílí i některé druhy brouků. Jedním z nejznámějších opylovačů v tropických oblastech je třeba kolibřík. Největším opylovačem je vlastně i sám člověk, který se úspěšně snaží opylovat některé druhy rostlin, uvést na tomto místě ale můžeme i madagaskarského lemura, a dokonce i některé druhy plazů.

Dramatický úbytek včelstev v USA má velký vliv na zemědělskou produkci

Američtí včelaři v posledních letech přicházejí o jedno včelstvo za druhým, za rok 2016 například ztratili celkem 33 procent aktivních včelstev. Včelám dělají problémy nejen parazité, ale i používané pesticidy a nedostatek živin v okolí uměle vystavěných včelích kolonií. Podobné problémy řeší například i Čína, farmáři se zde musí v některých oblastech dokonce uchylovat k ručnímu opylování stromů. S pomocnou rukou musí přijít i děti, titěrná práce zaměstná často celé vesnice. Dospělý člověk totiž dokáže zvládnout jen zhruba pět až deset stromů za den. Podobná brigáda je však nutná, z plánované úrody např. jablek by pak nebylo prakticky nic.