Květolib včelí (Philanthus triangulum)

Druh vosy, kterému řada včelařů vyhlásila soukromou válku. Květolib včelí přitom není pro naše včelstva ani zdaleka takovou hrozbou, jako třeba mor včelího plodu a jiné nepříjemné nemoci. Jde o samotářského živočicha, jenž se vyskytuje prakticky po celé Evropě, vesměs hlavně v nížinatých oblastech. Zajímavý je hlavně pro vědce, které fascinuje jeho dokonalá biologická odolnost proti vnějším vlivům.

Vývojový cyklus

Květolib je ve vztahu k včelám poměrně zákeřný, napadne je při sběru pylu nebo jednoduše v takovém momentě, kdy nemají dělnice v okolí žádnou dostupnou pomoc. Vpraví jed do měkké části včelího zadečku a včelí oběť je prakticky ihned paralyzována. Proč to vlastně dělá? Jednoduše, jde o potravu pro jeho juniory, kteří se už brzy vyklubou z nakladených vajíček. Včela bude muset ještě vydržet několik dnů, než si na ní budoucí larvy pochutnají. Jistě, svět hmyzu je hodně drastický, o tom nemůže být ani nejmenších pochybností…

A rozhodně nestačí jen jedna oběť, pro celé hnízdo je potřeba až šest nebo sedm včel, zvláště pokud jde o samičí larvy. Od května do září tak mají často dělnice namále, protože se rychlému útoku žihadla těžko dovedou bránit, zvláště pokud jsou zcela osamocené. Rozhodně ale květolibové nepojídají jen včely, pochutnávají si také na nektarech různých rostlin – a to v přírodě obvyklým stylem „co dům dal“.

Antibiotika v tykadlech

Antibiotická směs v tykadlech této dravé vosy pak ochrání vlastní potomstvo před nebezpečím plísní v jeho dočasném podzemním útulku. Zkrátka, příroda sama si zde vytvořila dokonalý mechanismus, který po dlouhé generace neustále opakuje. V prvních týdnech jara samička naklade vajíčka do prohlubně v písčitém svahu nebo uprostřed dlažebních kostek a nechá budoucím larvám pachovou stopu, aby se jim podařilo nalézt východ z této hmyzí jeskyně. I toto je jednoduché, a tak účinné, že podobná věc fascinuje vědce už celá desetiletí. Díky této antibiotické dávce si mohou dovolit žít zcela osamoceným životem.

Květolib včelí je v ČR poměrně dost rozšířený, samička je dlouhá asi půl druhého centimetru, sameček je ale oproti ní někdy jen poloviční. Obě pohlaví odlišuje v podstatě jen velikost, jinak si jsou navlas podobná. Možná je někdy sami uvidíte, jak číhají přímo na květech na své včelí oběti…

Zdroj obrázku: Charlie Jackson, flickr.com