Drvodělka fialová (Xylocopa violacea)
Velká samotářská včela, kterou si snadno spletete se čmelákem, ale to spíš jen na první pohled. Fialová se jí říká proto, že při odlesku letního slunce její krovky skutečně vypadají, jako na nich hrála tato v přírodě spíš ojedinělá barva.
Zatímco ve východnějších oblastech ČR je k vidění relativně často, v Praze se nevyskytuje prakticky vůbec. Tedy, pokud už, tak spíše ve větvích vysokých stromů a tím pádem pro běžného smrtelníka jako by ani nebyla. V evropském měřítku žije hlavně v teplejších oblastech, takže v úvahu připadají přímořské státy na jihu (s výjimkou Španělska).
Nalákejte drvodělku na svou zahradu
Blanokřídlí
| Podřád: | štíhlopasí (Apocrita) |
| Čeleď: | včelovití (Apidae) |
| Rod: | drvodělka (Xylocopa) |
Je to jen jeden z mnoha různých druhů hmyzu a sám o sobě určitě nepřinese takový efekt, aby byl vůbec pozorovatelný. Pokud ale drvodělce umožníte žít právě u vás doma, na louce nebo jí nabídnete hmyzí domek, brzy přijdou i další živočišné druhy. Přitom právě tuhle včelku nepřehlédnete, protože samička má na délku i dva a půl centimetru. Potkat se s drvodělkou můžete během celého vegetačního období, tedy od jara do podzimu. Někdy se usadí v dutině stromu, jindy si zase ustele v dřevěném špalku, kam si vyvrtá otvory pro larvy a jejich potravu. Jsou skvělí letci a bez problémů překonají na lidské poměry docela velkou vzdálenost.
Podobně jako u jiných včel, zjara (přibližně na začátku května nebo mírně dříve) proběhne páření a trubec uhyne, zatímco samička čile hledá vhodné místo ke kladení vajíček. Skrýší si připraví hned několik, z toho některé jako vyloženě zásobní. Přímo miluje dobře osluněné plochy, vlhkost nebo dokonce mráz naprosto nevyhovuje nakonec žádnému druhu hmyzu. Už jen proto, že drvodělka obvykle již v březnu vylétá a začíná sbírat nektar, musí mít ideální místo k zazimování.
Rozšíření
V souvislosti se změnou podnebí drvodělky migrují stále víc na sever. Zatímco jižní části Evropy s výjimkou Pyrenejí si oblíbila už dávno, dnes ji najdeme ve střední Asii, Polsku nebo i Litvě. Nejzazší hranicí, kde byla ještě tato včela pozorována, je dokonce Ladožské jezero. K vidění je tak stále častěji i u nás, když ještě v minulé generaci byla na seznamu kriticky ohrožených tuzemských druhů. Pomůžete jim sehnat levný podnájem na své zahrádce nebo louce?
