Čmelák lesní (Bombus sylvarum)
Roztomilý, malý a neškodný. Delší hlava i sosák, rozšíření po mnoha částech Evropy i Asie, nejčastěji v mírném klimatickém pásu. Čmelák lesní má rád nížiny, ale i kopce, poznáme jej třeba i podle červeného odstínu na zadečku samiček.
V minulých desetiletích byl k vidění poměrně často – navzdory svému jménu nemiluje přímo lesní porosty, ale spíše místa na okrajích lesů, prosluněné louky, kde je teplo a sucho. Dnes už je ale mnohem vzácnější, a dokonce se stal i ze zákona chráněným druhem.
Blanokřídlí
Podřád: | štíhlopasí (Apocrita) |
Čeleď: | včelovití (Apidae) |
Rod: | čmelák (Bombus) |
Vzhled
Královny mají asi 1,6 až 1,8 centimetru, dělnice jsou o dva nebo tři milimetry menší. Nenápadné šedé až béžové zbarvení. Obě pohlaví mají stejné zbarvení.
Rozšíření
Čmelák lesní (Bombus sylvarum) žije v podstatě kdekoliv od Uralu po severní části Británie a Irska nebo Skandinávii. Stále vzácnější je nejen u nás, ale i ve Velké Británii. Tam ještě na začátku dvacátého století byl k vidění čmelák lesní celkem běžně, ale dnes už žije jen na minimu stanovišť v jižní Anglii a Walesu.
Způsob života
Zimu přežije jenom samička. Z úkrytu pak vylétává zhruba v polovině léta a ihned se pustí do budování nového hnízda. Zatímco někteří čmeláci vezmou zavděk prasklinami ve stromech, jiným zase přijdou vhod nory po hraboších a jiných hlodavcích. Platí však, že v samotných hnízdech nežijí čmeláci v takových počtech, jako třeba včely nebo sršni. Naopak, dospělců tady nebude ani celá stovka, počítejme zpravidla s ještě menším osídlením.
Aktivní jsou čmeláci lesní mezi dubnem a zářím. Žije hlavně tam, kde roste jetel nebo velmi různorodý kvetoucí plevel. Ve velké oblibě ale má také čistec, vikev nebo zdravínek jarní a další méně známé rostliny.