Včelí úl

Včelí úl je uměle vytvořený příbytek určený pro chov včelstva. Při jeho konstrukci je třeba hledat kompromis mezi životními potřebami včel a jednoduchou obsluhou úlu včelařem.

Světově nejvíce rozšířeným a nejoblíbenějším typem úlu je Langstrothův úl, který byl úspěšně navržený a odzkoušený v 19. století americkým včelařem Lorenzo Langstrothem. Včelař si může snadno a s ohledem na vývoj včelstva jakkoli přidávat či odebírat nástavky a tím přizpůsobovat úl potřebám včel nebo svým chovatelským záměrům.

Materiál pro výrobu úlu

Odedávna se úly vyráběly ze dřeva. Dřevo je totiž přirozenou součástí prostředí včel, a proto se jeví jako nejvhodnější materiál pro stavbu úlu. Dnes se k jeho výrobě používá také dřevotříska, sololit, pěnový i tvrzený polystyren. Úly vyrobené z obou materiálů však mají svá pro a proti.

Zateplený úl (polystyrenový, silnostěnný dřevěný) napomáhá včelám regulovat vnitřní teplotu, avšak brání jim rychle reagovat na změny počasí. V důsledku toho reagují včely na oteplení vnějšího okolí opožděně, což je nevýhodné při jarních výkyvech teplot.

Tenkostěnný úl (dřevěný, 20 – 25mm) tolik od okolního prostředí neizoluje, včely pružně reagují na změny venkovních teplot, zato se zvyšuje spotřeba donesené sladiny sloužící k termoregulaci vnitřní teploty úlu.