Včela východní (Apis cerana)

Úspěšně osídlila jihovýchodní oblast Asie, její chov je velmi intenzivní a odpovídá pracovitosti těchto včel. Dokáže odolat náletům sršní, ale také existovat v různých biotopech, od velkých hor až po indonéské ostrovy. Poprvé byla popsána Johanem Fabriciem na konci osmnáctého století, oproti našim včelám je poněkud menší a často ji trápí invaze kleštíků. Jaké další zajímavosti skrývá tento hodně rozšířený včelí druh?

Rozšíření

Tak za prvé, není vlastně vůbec náročná. Pokud jde o osídlení, Afghánistán, Indie, Ussurijská oblast, ale také Japonsko a Indonésie, nic z toho jí nečiní zvláštní potíže – a že tu máme zastoupené velehory, nepříznivé a příliš vlhké klima a další věci, které mnoha lidem vůbec nesvědčí. Dlouho se ve vědeckých kruzích mluvilo o tom, že je nápadně podobná naší včele medonosné (Apis mellifera), ale přeci jen bychom tu našli některé odlišnosti. Zatímco náš západní druh sdružuje běžně kolonie o padesáti tisících, nezřídka i více jedincích, tady jsou včelí kolonie třeba jen sedmitisícové.

Dospělá Apis cerana je černobílá, se čtyřmi žlutými pruhy na bříšku. Kvůli drsnějším zimám musí ukládat nejméně třetinu vyprodukovaného nektaru na pozdější spotřebu. Hnízda jsou často izolovaná od okolního prostředí, což umožní dobrou termoregulaci, když zrovna počasí nepřeje. Udržují teplotu těla těsně nad třicítkou a teplo jim vůbec nedělá problém. Nakonec, někdy je i dost užitečné...

Efektivní obrana před sršním napadením

Když úl napadne sršeň mandarínská, obklopí včely vetřelce neprodyšným krunýřem. A pak už následuje scéna jako z hororu, kdy je sršeň v chumlu několika stovek včel doslova uvařena zaživa, teplota totiž dosahuje skoro padesáti stupňů Celsia. Děje se tak hlavně během podzimu, kdy je populace sršní v této části světa nejpočetnější.

Kleštík včelí

Bohužel je tu ještě jeden predátor, kleštík včelí. Dokáže s ním sice žít relativně v míru, protože tento druh roztoče se rozmnoží „až“ na včelím plodu, ale přesto způsobuje problémy. Parazituje hlavně na trubcích, které ale včelstvo chová jen asi čtvrtinu roku, díky čemuž se kleštíci nepřemnoží. Včely si je umí ze sebe strhnout a pomoci i svým družkám v úlu, kdy predátora doslova překousnou. Nejen kvůli kleštíkům také pravidelně migruje do míst, kde je podobná nabídka nektaru a pylu, nicméně bez zásob a krátkodobě tak hrozí společenstvu i hladomor.

Rozšíření v Austrálii

Včela východní byla v roce 2007 poprvé zaznamenána i v Austrálii, za pět let osídlila více než půl milionu hektarů. Vědci se obávají dopadu na tamní faunu a flóru, na snahu dostat tyto včely pryč byly vynakládány miliony australských dolarů. Vše nicméně prakticky bez úspěchu. Vydrží totiž skoro vše, nakonec, některé poddruhy této včely žijí v Nepálu, doslova jen pár kilometrů od zdejších velehor, jimž kraluje slovutný Mount Everest…

zdroj obrázku: wikimedia.org