Včela skalní (Apis laboriosa)

Včela skalní (Apis laboriosa) tvoří kolonie jen v nadmořské výšce mezi jedním a čtyřmi tisíci metry nadmořské výšky v oblasti Himálají. Vzhledem k drsnému prostředí, v němž žije, má určitá specifika. Tak například, je na světě jasně největším včelím druhem, dospělí jedinci mohou mít na délku až celé tři centimetry. Dříve se zařazovala skalní varianta včely jako poddruh, od roku 2005 mluvíme už o samostatném druhu.

Rozšíření

Takzvaná včela skalní dokáže nejspíš mluvit několika různými jazyky. Žije totiž na relativně rozsáhlém území, kde se mísí čínský, indický a tibetský vliv. Většinou v nadmořské výšce mezi 2500 a 3000 metry staví obrovská hnízda pod skalními převisy – v každém může být až úctyhodných šedesát kilogramů medu. A pozor, ten med rozhodně není ledajaký.

Halucinogenní med

Jarní med pochází z květin rostoucích v hodně vysokých nadmořských výškách. Milovníci medu z Japonska či Hongkongu za něj nabízejí skoro až neskutečné sumy, místní jej dávají rovnou na export. Cena na trhu dosahuje zhruba pětinásobku hodnoty klasického evropského medu, což je pro chudší regiony Asie hodně vítané. Nepálští Gurungové používali tento med nejen kvůli jeho léčivým, ale také halucinogenním vlastnostem – může za ně grayanotoxin obsažený v rododendronech nebo vzácném horském vřesu.

Tento druh medu uvolňuje a také způsobuje citlivějším osobám mírné závratě. Stačí dvě lžičky a účinky se dostaví, ale pozor – není to žádná legrace. Ona látka je hodně nebezpečná, pokud se dostane do těla ve větším množství a ohrožuje i zkušené sběrače. Jako by nestačilo, že pro med lezou do vysokých skal, kde se riskuje život někdy na každém kroku.

Tento druh medu není k dostání jen v Asii, protože jej díky Xenofontovi znal i antický svět. Totiž, takzvaný šílený med se používal i jako první biologická zbraň na světě, pontští panovníci se s ním snažili zadržet mohutný nápor římské pěchoty. Látka, o které mluvíme, je nicméně dvousečná, protože v malých dávkách prý dokonce až významně pomáhá proti cukrovce, hypertenzi a dalším civilizačním chorobám. Tiší kašel a samozřejmě také bolest. A jako by toho nebylo málo, asijští sběrači se na nebezpečnou pouť vydávají dvakrát ročně – na jaře a na podzim – přičemž halucinogenní med je k dispozici jen na jaře. Ten podzimní už zdaleka není takový, aby se prodával na černém trhu.

zdroj obrázku: wikimedia.org