Včela obrovská (Apis dorsata)

Žije v Indii, na Filipínách a Indonésii. Dělnice může dosahovat délky až dvou centimetrů. Množí se rojením a dokáže migrovat na vzdálenost desítek kilometrů. Nežijí v dutinách, ale volně pod útesy, občas také v nejnižších částech stromů a vzácně také na budovách, což je vzhledem k poněkud nerudné povaze dělnic pro lidi značný problém. Domorodci ale běžně sbírají med a vosk, nedá se říci, že by měli nějaké obavy. Tyhle včely jsou totiž agresivní, jen když se něčeho obávají…

Včela obrovská je příbuzná včely medonosné

Včela obrovská je nejbližší pokrevní sestrou západní medonosné včely, ale rodokmen zatím není vědcům zcela jasný. Díky svému unikátnímu chování nemá problém s vyšší nadmořskou výškou, hnízda mohou mít šířku až celý jeden metr a žije zde klidně i sto tisíc včel. Med je v horní části hnízda, není jistě bez zajímavosti, že mohutný strom může hostit až dvě stovky různých kolonií – často vzdálených jen několik centimetrů od sebe.

Rozšíření

Nejčastěji bychom včely obrovské hledali v Číně, Indii nebo na Srí Lance. Na Filipínách bohužel tento druh včely pomalu mizí v souvislosti s odlesňováním celého regionu. Jsou to klasické tropické včely, na některá místa migrují zkrátka kvůli sezoně – období dešťů stráví jinde než období sucha. Studie vědců naznačují, že se kolonie vrací později na místo, odkud původně přišla. Staví si dokonce i jakási dočasná hnízda, která by šla přirovnat k římskému táboru u vojska na pochodu. Počty včel v kolonii také běžně klesnou, hlavně během období dešťů, protože zdrojů krmení ubude.

Způsob migrace

V říjnu nebo v listopadu královna odletí z původního hnízda a roj dělnic ji brzy následuje, i tak tyto včely migrují. Jindy se založí nová kolonie jen asi metr od původního hnízda, což je pro jiné druhy včel spíš nezvyklé. Jsou ale hodně společenské a dávají si najevo speciálními tanečky, kde přesně hledat zdroj potravy. Podobně si naznačují i směr migrace, kdy včely vracející se z nového hnízdiště nabádají družky k přesídlení.

Nemoci a škůdci

Včely obrovské napadá roztoč – Tropilaelaps clareae – jehož samička dosahuje délky pouhého jednoho milimetru. Dělnice sebou zmítá, třese se a dupe ve snaze jej setřást a mnohdy je také úspěšná.

Podobně jako jiné druhy včel dokáží úspěšně bojovat proti útočícím sršním nebo vosám. Dělnice se vrhnou na vetřelce a zvýšenou teplotou v klubku ho zaživa uvaří.

Zdroj obrázku: wikimedia.org